Petřin příběh

Petra a tajemství její maminky

„Jen díky tomu, že maminka upadla, jsem se dozvěděla o její inkontinenci. Nyní se jí ulevilo, protože se jí konečně dostává pomoci, kterou si zaslouží...“
 
„Když bylo mé mamince kolem 50 let, bývala velmi aktivní. Měla smysl pro humor a milovala čas, který mohla trávit s našimi dětmi a rozmazlovat je. 
 
Ovšem postupně nás přestala navštěvovat tak často jako dříve. A když občas přišla, byly její návštěvy velmi krátké. Nebyli jsme schopní zjistit, co je špatně. S bratrem jsme si mysleli, že možná změnu jejího chování způsobila smrt našeho otce. Nebyli jsme si ale jistí.
 
 Pak mi ale jednou volali z nemocnice, že maminka upadla na schodech a zlomila si nohu. Za pár dní může jít domů, ale než se opět postaví na nohy, bude muset zůstat nějakou dobu u nás.
 
Maminka mě požádala, abych jí z domova přivezla pár věcí včetně menstruačních vložek. Ptala jsem se proč, protože jsem věděla, že už je po menopauze. Celá zčervenala studem a vysvětlila mi, že „má občas úniky“ a potřebuje trochu „ochrany“. Přiznala, že to je důvodem, proč nás už nenavštěvuje tak často. 
 
Maminka nevěřila svým očím, když jsem se začala smát. Řekla jsem jí, že stejně jako spousta jiných žen, které mají děti, i u mě došlo občas k úniku moči, když jsem kašlala nebo zvedala těžké předměty. Ona sama, která sama porodila tři děti, s touto situací překvapivě dosud neměla žádnou zkušenost. Řekla jsem jí také, že by bylo mnohem lepší, kdyby používala správné inkontinenční pomůcky, které by jí pomohly cítit se mnohem jistěji a zabránily by nežádoucím pachům.
 
Viděla jsem, jak z maminčiny tváře zmizely veškeré obavy. Myslím, že když viděla, že někdo tak mladý jako já – je mi 35 – má inkontinenci a vůbec ho to netrápí, byla to pro ni obrovská úleva. Dnes ví, že když se jí to stalo poprvé, měla se s tím hned svěřit své lékařce (nebo i mně) a neplýtvat dlouhé měsíce zbytečnými starostmi nás obou.“